Rozběhl se pěkným tempem, školka i škola se zaplnila dětmi (škola tak, jak už to nepamatuje alespoň 17 let…) a máme všichni plné ruce práce.

Některá opatření je ale nutné respektovat i v našem rodinném společenství. Platí zvýšená potřeba hygieny rukou a důslednost při projevech nachlazení či infekce. Pokud má dítě silnější rýmu, chrapot, kašel, bolest v krku nebo teplotu, je nutné jej nechat doma do vyléčení. Dříve toto bylo dobrým zvykem, nyní je nezbytností. V případě např. týdenní absence u žáků ZŠ je potřeba vyzvednout si zadání pro domácí práci. Platí také povinnost nosit roušku ve společných prostorách školy – u nás se jedná pouze o šatnu a pro rodiče či cizí osoby při pohybu po škole.

Ve škole jsou novinkou pravidelná konzultační úterý. Každé poslední úterý v měsíci je prostor od 14.30 do 16.30 vyhrazen osobním konzultacím (žák-rodič-učitel) na téma prospěchu a chování. Rozložíme tak možnost těchto setkání do průběhu celého školního roku, aby nedocházelo ke frontám a sezením do dlouhých večerů.

Ráno začíná úvodním setkáním na „elipse“ – komunitním kruhu. V pondělí bývá delší, když se sdílí zážitky z víkendu, ostatní dny se věnujeme spíš organizačním záležitostem a každé ráno nám také kalendárista představí aktuální datum v češtině a angličtině. No a potom se jde do práce – děti si dle své volby vybírají pomůcky, dokončují rozdělané činnosti nebo se účastní tzv. klíčových lekcí. V těch učitelky dětem podávají „klíče“ k zásadním bodům nového učiva a na ně navazuje další vlastní zkoumání a prohlubování. Děti samy také vytvářejí vlastní prezentace pro ostatní spolužáky na témata, která si zvolí dle vlastního zájmu. Učí se vystupovat, vysvětlovat a obhajovat vlastní poznatky, vést skupinu v doprovodných aktivitách a též přijímat zpětnou vazbu od druhých. Závěr vyučovacího dne patří opakování formou hry a plnění pravidelných služeb.

„Abychom mohli žádat od někoho zodpovědnost, musí mít dotyčný možnost vybrat si, učinit nějaké rozhodnutí.“ (PhDr. Jana Nováčková, CSc., Mýty ve vzdělávání, 2016)